GYNEKOLOGIE A PORODNICTVÍ

Inovace komplexní péče o těhotnou ženu v ČR – krátce, stručně, aktuálně

Z prezentace prof. MUDr. Marka Ľubuškého, Ph.D., MHA, která zazněla na webináři PERINATOLOGIE V ROCE 2020, kterou uspořádala Sekce perinatologie a fetomaternální medicíny ČGPS ČLS JEP.

18. 6. 2021 Perinatologie v roce 2020

Česká gynekologická a porodnická společnost ČLS JEP publikovala revizi doporučených postupů č. 1/2019 Sb., Zásady dispenzární péče v těhotenství a č. 2/2019 Sb., Potermínové těhotenství, ze které vzešlo sloučení do jednoho doporučeného postupu ČGPS ČLS JEP č. 1/2021 Sb., Zásady dispenzární péče v těhotenství.

Jeho kompletní shrnutí a vysvětlení najdete v reprintu z časopisu Gynekologie a porodnictví zde – nicméně pro ty, kteří si z nedostatku času odloží jeho četbu „na později“, přinášíme rychlý přehled nejdůležitějších změn a novinek tak, jak je ve své prezentaci v průběhu dubnového on-line webináře Sekce perinatologie a fetomaternální medicíny ČGPS ČLS JEP shrnul prof. M. Ľubušký, vedoucí lékař Centra fetální medicíny Porodnicko-gynekologické kliniky LF UP a FN Olomouc.

Nový doporučený postup přehledně a chronologicky shrnuje dispenzární prenatální péči o těhotnou ženu od I. trimestru až do porodu. V parametrech první těhotenské návštěvy u registrujícího gynekologa a v obsahu jejího komplexního vyšetření nejsou prakticky žádné změny oproti předchozím doporučením. Zdůrazňuje se, že registrující gynekolog zařadí ženu již při této první návštěvě, při které se hodnotí preexistující stav, do kategorie s nízkým rizikem, nebo s definovaným konkrétním rizikem. Následně se míra rizika hodnotí při každé další návštěvě v prenatální poradně.

V parametrech I. a II. trimestru nedochází v novém doporučeném postupu k žádným změnám, přejděme proto rovnou k parametrům III. trimestru.

 

Laboratorní vyšetření ve 28.–34. týdnu

Podle vyhlášky o podmínkách předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a o hygienických požadavcích na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče zde zůstává zachován požadavek na opakované klinické a sérologické vyšetření na syfilis s použitím jedné nespecifické a jedné specifické reakce – odborná společnost ČGPS ČLS JEP však nadále nepovažuje toto vyšetření za indikované.

 

Zaevidování těhotné ženy do porodnice (optimálně ve 36.–37. týdnu)

V doporučení je definováno jako zdravotní služba provozovaná porodnicí. Nejedná se ale o předání do porodnice, tzn. těhotná žena je i nadále v péči registrujícího gynekologa.

Účelem této zdravotní služby je především seznámení těhotné ženy s prostředím porodnice a poskytnutí důležitých organizačních informací, získání informací o průběhu prenatální péče, zařazení těhotné ženy podle aktuálního stavu do skupiny s nízkým, nebo s definovaným konkrétním rizikem a stanovení strategie ukončení těhotenství.

 

Kardiotokografický non-stress test od 40. týdne (40 + 0) PODLE ZVÁŽENÍ LÉKAŘE

Poslední tři výše uvedená a velikostí písma zvýrazněná slova reflektují skutečnost, že v současné době neexistují důkazy o efektivitě screeningového provádění antepartálního fetálního kardiotokogramu ke zjišťování stavu plodu a že neexistuje ani jednotný metodický postup pro jeho vyhodnocení a interpretaci.

Proto antepartální fetální kardiotokogram již není obligatorní součástí dispenzární péče v těhotenství. V praxi to znamená, že není-li antepartální kardiotokogram proveden, nejedná se o chybu postupu v prenatální péči, a tak by to mělo být hodnoceno i v případném forenzním znaleckém posudku. Naopak je-li antepartální kardiotokogram proveden, je jeho vyhodnocení indikujícím lékařem možno přezkoumat znalcem – se všemi důsledky z toho plynoucími.

 

Předání těhotné do ambulantní péče zdravotnického zařízení, které povede porod, po vzájemné dohodě, nejpozději však v týdnu 41 + 0

Nejedná se o parametr nový, zato však srozumitelněji formulovaný. Dispenzární prenatální péče by měla probíhat do týdne 40 + 6 u registrujícího gynekologa, kterému je hrazena formou agregovaných plateb za ambulantní péči o těhotné v jednotlivých trimestrech.

Dispenzární prenatální péče ale může probíhat po vzájemné dohodě i u neregistrujícího poskytovatele, např. v porodnici – tomu ale není hrazena agregovanou („balíčkovou“) platbou, ale prostřednictvím jednotlivých zdravotních výkonů podle aktuálního seznamu. Zároveň je však tato péče následně odečtena registrujícímu poskytovateli, protože čistě právně vzato nemůže být z prostředků veřejného zdravotního pojištění hrazena dvakrát dvěma různým subjektům.

Nejpozději v týdnu 41 + 0 by pak měla prenatální péče probíhat pouze v porodnici.

 

Neobligatorní specializované screeningové zdravotní služby v I.–III. trimestru

V novém doporučení jsou vyjmenovány konkrétně:

– kombinovaný screening v I. trimestru těhotenství (v 11.–13. týdnu),

– podrobné hodnocení morfologie plodu ve II. trimestru těhotenství a

– ultrazvukový screening růstové restrikce plodu ve III. trimestru těhotenství (36.–37. týdnu).

Přes svůj medicínsky nesporný význam nejsou tyto zdravotní služby obligatorní složkou dispenzární prenatální péče, a to ze dvou důvodů. Za prvé, nemají zatím definovaný mechanismus úhrady z prostředků veřejného zdravotního pojištění. A za druhé, kombinovaný screening v I. trimestru těhotenství a ultrazvukový screening růstové restrikce plodu ve III. trimestru těhotenství nemají v současné době ani definovánu jednotnou metodiku.

Tento text byl poprvé uveřejněn v časopisu GYNEKOLOGIE A PORODNICTVÍ, vydání 2/2021

 

Přečtěte si další texty z webináře PERINATOLOGIE V ROCE 2020

Těhotné a covid-19

Výsledky perinatální péče v ČR za uplynulý rok

Činnost výboru Sekce perinatologie a fetomaternální medicíny v roce 2020

Získejte maximum.
Prémiový obsah a bonusy
pro praxi